Hej stejne jak D_M nevim jestli sou to depky nebo spatna nalada ale vetsinou staci zajit naspinku , pokecat s borcama a vsecko je hned lepsi Nebo co je jeste lepsi zajit si na trenal a poradne si zahrat, to je muj lek na vsechno, pusobi stoprocentne

když se mu promítne před očima jeho život

Já myslím, že stačí pohled do zrcadla...

Tý jo... mě se chce spát,
nenuťte mě psát

Co cítím? Těžko říct. To se mě zeptej, až budu mít depresi
Takovou beznaděj, že je všechno na hovno včetně mě... A co je startuje, to nevím.

Romane a Pájo, nechcete si začít dělat prdel z někoho jinýho?

Soutěž o nejvtipnější startovák Hawkeyho depresí stále pokračuje : ale tak je to jasný, co jinýho by ho sralo, než jeho životní situace

Hawkey: když ty máš kolem sebe takový krásný červený kola, který se zmenšují směrem k tobě

Chudák Hawkey, buďte na něj hodní!

Jo, tak obvykle to asi bývá životní situace... Někdy se o tom dá sice přemejšlet docela v pohodě, ale někdy je téměř jistá cesta k depkám... Záleží to na hodně věcech, na povaze, na hladině některých hormonů, ...

...na hladině alkoholu

Nevím jenom jsem se tak ptal
Můžu teda sdělit svoje zkušenosti Asi si pamatujete, když jsem tu určitou dobu nebyl... v tomhle období jsem prožíval hodně těžké deprese...a nejen to ... a můžu vám říct, že to o čem jsem si myslel jaké nejsou deprese předtím, bylo k smíchu...sice jsem měl občas pocity beznaděje a že všechno je v hajzlu atd., ale pořád to nebylo tak nějak moc silné....ovšem ty deprese co na mě dolehly mě zavedli do hnusného ...nevim ani co....každopádně jsem nebyl schopný si ani vyčistit zuby a do školy jsem chodil pouze jako prázdná figurina ... celý zarostlý, smradlavý atd. moje komunikace se omezovala na ...zapoměl jsem...omlouvám se já to nemám...a promiň, teĎ s tebou nemůžu mluvit....stalo se i to, že jsem například se v hodině zhroutil v slzách a o přestávce seděl schoulený na hajzlu a ... no o tom co bylo dál na hajzlu mluvit nebudeme....a co jsem měl v hlavě ? lhostejnost, beznaděj, bolest, strach...tak hrozný strach, že jsem raděj jenom spal, abych nemusel myslet...to mě dovedlo k psychiatrovi...no naštěstí byla moje pani doktorka moc dobrá a tak jsem to s práškama zvládl ... ty jsem potom vysadil, když jsem zjistil, že se neudělám, když je žeru ... no a teď díkybohu deprese nemám a ještě jeden malý detail...to co jsem popsal tady ještě není nejhorší forma deprese...
buďte si dojednoho jistí, že to co většina lidí nazve depresí je jenom krátkodobá úzkost a nic víc....stačí zajít s kámošema ven, projít se atd. a je to pryč...deprese skutečné se prostě nezbavíte tak, že uděláte jednu z těchto věcí
tolik teda k tomu...buďme rádi, že jsme zdraví asi tak to řeknu a nepište pičoviny o depkách a raděj se trochu zasmějte ne ?