Re: Aký ste mali deň...?#2
Já pořád říkám, že vám to mezi těma nohama prostě musí překážet
Dneska jsem zjistila (teda vlastně už včera), že mám asi opravdu nezapomenutelnej ksicht
Někdy před prázdninama mě odchytila v obchodě u zeleniny nějaká stará cikánka, abych jí pomohla zvážit zelí (nebo co to bylo). Měla s sebou nějakýho kluka (asi vnouče) a pak mi začala vykládat, že nemá na chleba a jestli bych jí nedala peníze (teda mezi tim mi ještě stačila vnucovat hodinky a taky mi vyvěštit budoucnost -- čeká mě naprosto skvělá budoucnost
). Dala jsem jí nějaký drobný a šla si po svejch...
No a dneska jdu do knihovny a zastavili mě dva malí chlapci a chtěli po ně cigaretu. Pochopitelně jsem jim řekla, že žádnou nemám a dodala, že oni jsou na kouření moc malí
A ten jeden chlapeček mi najednou řekl, že si mě pamatuje, že jsem jeho babičce dala peníze na rohlíky
Já mu chtěla říct, že si mě asi s někym plete, ale pak ještě dodal, že jsem jí pomáhala s tou zeleninou a já si vzpomněla -- a jsem fakt překvapená, že si mě pamatoval, protože já jeho opravdu ne (a to poměrně výrazně šilhal, takže bych možná i měla důvod). No, nepovažuju to za dobré znamení, fakt by mě zajímalo, proč tolika lidem uvíznu v paměti zrovna já (nemyslim si, že bych na ně působila pozitivně, asi spíš naopak, ale nevím, co dělám špatně
). No a na závěr jsem jim zopakovala, že opravdu nekouřím a že oni by taky neměli (kéž by si to vzali k srdci
).