Jak už jste si asi všimli, na webu je novinka s odkazem na galerii s fotkama ze zkoušky Serje a ČNSO 23.6. - den před koncertem.
http://s295.photobucket.com/albums/mm14 ... 2023-6-10/Myslim, že sem tu ještě nikde pořádně nepsal o co vlastně šlo. Nechtěl sem vyvolávat moc zbytečnejch nadějí před koncertem a chtěl sem počkat, až bude venku to číslo Rock and Popu. Jo, řízkovi se to povedlo pěkně nabušit - interview se Serjem, s členkou orchestru, reportáž ze zkoušky a z koncertu, info o IH, exkluzivní fotky... V srpnovym Rock and Popu se teda dočtete oficiální review tý zkoušky. Myslim, že by nemělo vadit, když tu napíšu pár řádků o tý zkoušce v kapku fanouškovský podobě...
Jestli vás to nezajímá, tak to nečtěte, přirozeně... Píšu to taky proto, že si to asi někam uložim, abych si mohl za pár let osvěžit paměť, protože to pro mě byl prostě parádní zážitek. Vlastně je docela málo "hvězd" s kterejma bych se kdy chtěl setkat. Vlastně si teď z fleku ani žádnou nevybavim. Serj byl na prvnim místě, potom další členové SOAD....
22.6.10 sem měl poslední zkoušku... Byla zrádná, takže sem se musel připravovat. Koncert už byl na dohled. Věděl sem, že musí bejt Serj v ČR pár dní předem, aby mohl s orchestrem nacvičovat. Zbývalo zjistit kdy a kde. Zdánlivě maličkost. Kvůli zkoušce sem ale neměl moc času to zjišťovat. Našel sem si aspoň info o sídle ČNSO - tipoval sem, že by to mohlo být tam, jenže kdy? Hledal sem kontakty na členy orchestru, že se je jako pokusim ukecat a to info o čase z nich vytáhnout. Stačilo by mi počkat si před budovou a vyškemrat fotku, podpis... Psal sem, ale nikdo neodepsal. Už sem váhal jestli jet před tu budovu prostě zevlovat na celý odpoledne nebo jak... Naštěstí mě zachránil řízek
Někdy večer, asi kolem 21. hodiny, možná i pozdějc mi psal, že psal za RaP orchestru a ví kdy. To bylo jasný, že tam půjdu zevlovat...
Jenže osud to sehrál ještě jinak. Ještěže bydlim kousek od Prahy a koncert měl být v Praze... Zkouška měla být 23.6. od 14 hodin. Řízek měl ovšem tou dobou přijímačky na magistra (Bad for him, good for me
). Naštěstí to osvíceně a velkoryse dohodnul tak, že pojedu reportáž pro RaP udělat já. Taková nabídka se neodmítá, i když sem z toho měl kapánek obavy. Jít tam, vydávat se za reportéra... Ale nebylo moc co ztratit
Z Prahy je ještě flyerkuba. Domlouval sem se s nim na tom zevlování před budovou... Ten večer byl v divadle nebo kde... Řízek tu reportáž domluvil na moje jméno...
23.6. sem musel vyrazit už před polednem, protože do Prahy to přeci jenom kousek mám a sídlo ČNSO je až... daleko...
Ráno byl Kuba na ICQ a vymysleli sme, že pojede jako fotograf. Naštěstí se mu povedlo na poslední chvíli splašit od kamaráda nějakou postarší zrcadlovku
Bylo to prostě všechno časově tak akorát... Takže sme vyrazili...
Čekal sem, že tam bude nějaká vrátnice a že se dovnitř přeci jen nemusíme vůbec dostat. Nebo že se tam nedostane Kuba, pže hlášenej sem byl jen já. Stálo to za pokus...
Před budovu ČNSO sme dorazili asi o 40 minut dřív, takže sme ještě chvíli zevlovali před budovou.
Vyhlíželi sme, jestli a odkud přijede Serj. Chtěli sme ho odchytnout ještě před budovou pro případ, že by nás nakonec dovnitř vůbec nepustili. Do budovy se odevšad slejzali lidi s černejma futrálama
Buď mafiánskej slet nebo zkouška orchestru...
Serj nikde... Před budovou postával hlouček lidí... Přesunuli sme se teda před vchod.
Toho hloučku sme se jako nevšímali... Po oku sem ovšem zpozoroval, že ten v červenym je Erwin, pianista z FCC
Nebyl sem si 100% jistej, nevěděl sem jestli ho oslovit... Nemusel sem dlouho přemejšlet, protože ve vteřince mě Kuba upozorňoval, že na nás Erwin reaguje... Už nevim co řekl první, asi: "Přišli jste na zkoušku". Ale v zápětí dodal:
"Já tě znám! Z facebooku? Ale tam máš delší vlasy..."
"No jasně, to sem já.
Rád tě poznávám."
"Jdete dovnitř?"
"Jojo. Je už tady taky Dan a Serj?"
"No jasně, už sou uvnitř. Máte domluvenej vstup?"
"Jojo, sme domluvený s orchestrem."
"Takže se uvidíme uvnitř."
"Jasně, super. Můžem poprosit o fotku?
"
"Jistě..."
Rozloučili sme se a napochodovali dovnitř. Měl sem obavy, že nás hned vyvedou...
Ale opak byl pravdou. Suterén byl koncipovanej jako restaurace... Nikdo si nás nevšímal...
Ale po chvilce postávání přeci jenom. Totiž nevěděli sme kam jít... Jestli k baru nebo kam?
Na koho se obrátit. Naštěstí měl Kuba ten kraváckej foťák, takže každýmu hned bylo jasný, že tam nejsme náhodou. Po chvilce k nám mířil jeden chlápek: "Vy jste z toho magazínu?", poslal nás za dalšim a ten řikal, že máme počkat na jednu ženskou. Sedli sme si ke stolku, ženská samozřejmě nikde... Už bylo 14, takže nám řekli, ať jdem prostě dovnitř a tam na ní počkáme nebo jí tam najdem...
Šli sme po schodech do 1. patra myslim... Do nahrávací místnosti. Tam už seděla většina orchestru, jako kdyby čekali jen na nás... No a tam takhle vpředu...
... postával opálenej vychcípanej Armén
Orchestr už začínal. Chviličku po tom co sme přišli, začli hrát. Takže sme zas nevěděli kam nebo za kym jít, ale už nám to moc nevadilo...
Snažil sem se po Serjovi moc nekoukat, abych nebyl podezřelej
Abych neomdlel nebo tak něco. Sedli sme si tam tiše bokem na židle, aby sme nepřekáželi... V tom to začlo
První takty Feed Us. Skvělá akustika. Čistej živej zvuk. Intenzivní jako prase
Známá melodie nás nabudila ještě víc
Fakt ten zvuk orchestru byl silnej, údernej, působivej a my byli hned vedle něj. Asi 1-2 metry od něj
Asi to neměli moc organizačně sladěný, pže se zdálo, že budou hrát jen pár písní a pak pauza, ale hráli furt dál...
Takže sme nečekali a fotili... Teda Kuba fotil... Výsledky v galerii
Osobně si myslim, že fotky dopadly celkem v pohodě na to, jakym způsobem Kuba tu zrcadlovku splašil... Občas je to přesvícený nebo opačně, ale... Já sem měl zrcadlovku v ruce jen párkrát a vim, že zlatej automat...
Chce to prostě, aby se člověk s tim foťákem víc zžil než aby ho dostal do ruky a hned jel fotit koncert...
Tak sme tam chvílema seděli, fotili... Pak už jen stáli a Kuba fotil a já pozoroval... Potom sem objevil, že by se dalo "zákulisim" projít na druhou stranu místnosti... Takže sme mohli fotit a koukat i z druhý strany, z druhýho boku. Jinak sme se snažili se tam moc nemotat. Orchestr furt dál hrál... Skutečně jen asi 1-2x to zastavili v půlce, víc určitě ne. Jinak se většinou domlouvali až po písni o tom, že to bylo super nebo že by to chtělo rychleji smyčce a pod...
Po několika prvních písních přišla TV Prima a začli natáčet... Doufám, že se záznam objeví... Zatim s nim škudlej
Jinak co víc říct. Serj se do toho fakt opíral, i když byl lehce ztlumenej, aby byl slyšet hlavně orchestr - tim to bylo pro nás jako pro posluchače zajímavý. Na první zkoušce prej snad nezpíval. Užíval sem si tu hudbu... Na konci Feed Us četl Borders Are ze svýho mobilu
Členové orchestru se zdáli v pohodě. Ze začátku po nás pokukovali, ale pak už si zvykli
Zdáli se v dobrý náladě, v pohodě... Usmívali se nebo byli soustředěný na hudbu... Místností párkrát proběhnul dirigentův pes Carlos. Pak se stočil k jeho nohám na dirigentskym můstku
Dan s Erwinem byli vpředu u Serje... Blíž ke zvukaři... Buď tak nějak komunikovali mezi sebou nebo se domlouval Serj s dirigentem...
Zaujal nás hlavně xilofon
V Money byl hodně znát a vidět přímo před sebou, jak do toho ten kluk buší... Prostě zajímavý
Při normálnim poslechu bych si toho tak nevšimnul...
Při předposlední písni sme se přesunuli nahoru na balkon. Byl tam chvíli i kameraman Primy... Fotilo se tam odtud docela blbě ale...
Někdy ke konci nás odchytnul jeden z orchestru a poslal nás za Serjovym PR. Aby sme si dohodli interview
My sme na interview nebyli připravený, pže ho měl řízek dělat až před koncertem pro RaP... Takže nám ani moc nevadilo, když PR řekl, že má domluvenou jen Primu a my máme smůlu. Nebyl úplně odolnej, možná by sme ho ukecali umět líp anglicky... Slečna z Primy tam byla pak taky s náma při ukecávání, ale zdálo se, že umí sotva tak jako my
Ale měla štěstí, že už to měla domluvený předem... Domluvili sme si teda aspoň fotky. Ten PR je na týhle fotce vlevo:
Nějakej Ital... Na koncertu lozil na začátku po jevišti a vylepoval Serjovi nápovědu na zem. Prej kdyby sme uměli italsky, tak že se domluvíme...
Ke konci předposlední písně sme teda slezli z balkonu, aby sme splnili to pro co sme si přišli...
Fotku se Serjem!
Zkouška teda trvala asi jen 90 minut bez Gate 21. Prostě jeli celkem plynule... Když dohráli, dali sme prostor Primě. Děvčata s nim dělaly pár minut rozhovor přímo na place... Když skončili, tak holky poděkovaly a šly... Jenže Serj jako kdyby je chtěl ještě zdržet. Prej nejsem první kdo si toho všimnul. Řek bych, že se Serj chová obzvlášť příjemně k hezkejm holkám...
Holky už prostě tak nějak šly, měly splněno... Serj furt s úsměvem jakože mějte se, uvidíme se na koncertě, bylo mi potěšenim, vykračoval by za nima...
Holky se otočily a šly...
Mezi tim se tam objevil Erwin s Danem. Erwin mě oslovil, ptal se jak se nám to líbilo a jestli mu pošlem fotky. Využil sem situace a poprosil Dana o fotku...
Rozloučili sme se jako že se uvidíme zítra na koncertě... Nebyl to ideální čas na další rozhovor s Erwinem a Danem, protože Prima už končila a my nechtěli nechat Serje utéct...
Přiskočili sme k němu, řekli že sme z Rock and Popu, že interview bude dělat někdo jinej zítra na koncertě, takže ho chcem poprosit jen o fotku...
Uchu lahodilo jeho sladké "sure"
Neměli sme připravený otázky... To co mě zajímalo k projektům sem posílal řízkovi a slasherovi do interview. Nic dalšího sem od něj nepotřeboval vědět. Nic co by se týkalo práce a pro osobní pokec nebyl prostor ani čas... Stejnak by nás bral pořád jako medium. Takže spokojenost
Ale nikdo se k němu pořádně neměl, takže sme toho ještě využili... Kuba se ptal na pobyt v Praze, jak je zaneprázdněnej interviews a asi ještě na něco... Nic zajímavýho z něj nedostal. V Praze byl prej "pár dní" a interviews má až nad hlavu...
Nedalo mi to a řekl sem mu o systemofadown.cz
Nešlo mi o nějaký díky nebo tak, ale prostě jen o to, aby věděl, že tu má taky fan web
Začal sem trošku blbě teda asi:
"Vlastně jsme tu oficálně pro Rock and Pop, ale děláme taky tvůj fan web. systemofadown.cz" (měl sem zásek a nemohl si vzpomenout jak se speluje Z
ale Serj mě sám doplnil... cz... asi má přehled chlapec
)
"Fakt? Supr, díky."
"Neděkuj. Vlastně je to web o SOAD, ale teď je víc o tobě, protože víš proč..."
"Jo, protože jsem teď na turné..."
Hm, ne tak úplně, ale OK...
Pokecali sme prostě jen krátce. Nechtěli sme ho už víc otravovat, protože měl za sebou vlastně celej koncert... Odcházeli sme...
... po schodišti dolu a Serj s ředitelem orchestru za náma
Zaslechl sem, že se baví o koncertu s APO na NZ...
Dole v hale sme si sedli ještě na chvilku v tý "restauraci" a odchytli jednoho kluka z orchestru pro pár otázek o spolupráci, kvůli tý reportáži... Ten kluk prej zrovna jako mladej SOAD poslouchal, takže spolupráce se Serjem prej v pohodě. Serj je prej v tomhle směru profík.
Po rozhovoru sme zjistili, že se Serj usadil u stolečku nedaleko od nás. Popíjel něco z hrnečku... Byl u něj ředitel orchestru a mluvili nad nějakejma CD, který si Serj prohlížel... Když si ředitel odskočil, tak sme zaútočili my
Výsledek:
Fakt jen v rychlosti sme ho poprosili ještě o podpis. "Sure"... Prej pro koho? P-E-T-R
Pak už sme fakt odešli šťastný jako blechy... ... a to sme měli před sebou ještě koncert, vlastně už druhej...
