Takže Litera napadlo rozjet nový příběh podle zvláštních pravidel.



Mě napadl tento příběh:



Doplnění pravidel..



Takže postavy:

Slasher... Hrabě Prasula (zlý krvelačný prasoň)
ívl Vyhul 666... Alfredo Dindon (prasákův komorník, kuchař a řezník v jedný osobě...zakrvavenej plášť (místama od mufloního výtrusu), rouška přez ústa. Učes ala Elvis. Malá obtloustlá postava. Jeho zálibou je zabíjet borůvkáře a loví muflony...)
lusius... Luszianna Mrochtuľa (siamské dvojče 1 - budem na strane Prasuly, budem jeho pomocibažiaca milenka (ak to teda slasherovi nevadí ), budem tá bez malíčka)

...versus...

Liter Poeta... Doktor Vyliždyk (týmový expert na hovna )
Hawkey... Reverend Madafaka (týmový kněz)
72826>jeremy<53787... Alojz Hrdobec (osumdesátiletý neurotický dědek co neustále volí komunisty, přežil už tři infarkty a do expedice se dostal když omylem nastoupil do autobusu do Prasylvánie místo do autobusu, kterej odvážel důchodce na megakoncert Evy a Vaška na Řípu, páč i když má brýle jak popelníky, tak stejně vidí kulový)
Keiwa... Larisa (týmová holka a stopár v jednom)
TolSinion... Roman Štěkni (Zrovna vylezl z blázince, kde se léčil pro pokročilou schizofrenii. Po několika letech léčby a nacpávání práškama si nepamatuje svou pravou identitu, ani většinu předchozího života. Ví jen to, co mu vnutili lékaři. I po dlouhodobé léčebné kůře se u něj jednou za čas objevují příznaky schizofrenie. Jó.. a pochcává se. Do Prasylvánie se vydal hledat své předky.
//ačkoli o tomto záměru zbytek výpravy neví..)
Kaťuša... Jekaťerinna Kunovičovna (meno jej daju pestunsky ruskí rodičia) (siamské dvojče 2 - bude tímová doktorka a k expedicie sa pridala aby prekonala svoj strach z hovien... bude tá s dvoma malíčkami...)
PogoPogo... Teta Jitka z Loku (60ročná čiperná babička s viac ako štyrmi vnúčatami ktorým stále kupuje kindervajcia.Je veľmi súťaživej povahy a do expedície sa prihlásila aby všetkým dokázala že nieje vysušená slivka) -venku ze hry!
rizek1939... Otto von Schnitzel (válečný veteránz SS, který se vydává na svou poslední výpravu... prozil mnoho, ale nejvetsi bitva nebude proti ruskym soudruhum ani americkym marinakum..suzovan svym starim a nemocemi se privada k vyprave. Nevi proc, ale vi, ze jeho cas nastal...a holinky ma stale ve skrini)

Rozšířené info k siamským dvojčatům: tákže, my s katkou by sme boli bývale siamské dvojčatá (radšej bývale, lebo by bolo dosť nepraktické pri písani, keby sme boli počas príbehu stále zrastené), po narodení sme boli spojené malíčkami na nohe a za záhadných okolností, ktoré si ani jedno z dvojčat nepamatá sme boli oddelené, sposobom že jednej malíček chýba a druhá ma dva....od oddelenia sme sa nevideli a ani jedna z nás nevie že má dvojča, avšak telepaticky sme spojené, cítime to čo druhá, ale kedže o sebe nevieme, uvažujeme obe či nám nehrabe...

Vymyslete svoji ať to stojí za něco

OK, někdy v pondělí to teda rozjedu, následuje Poeta a další, po Řízkovi opět od jedničky.

Pořadí:

1. Slasher
2. Liter Poeta
3. ívl Vyhul 666
4. Hawkey
5. lusius
6. 72826>jeremy<53787
7. Keiwa
8. TolSinion
9. Kaťuša
10. rizek1939

venku ze hry: PogoPogo

Všechno co není samotný příběh, dávejte do závorek.

Kdo chce ať se ještě klidně přidá, i během příběhu.

Teď už sem ale nikdo nepište, kdyžtak mně zprávu nebo do tématu Off-topic.

14.září 1666, Prasylvánie, po půlnoci...

Poslyš, drzý člověče, již brzy mé prokletí zmocní se i tebe.

Dlouho předlouho, nic než jen smrdutá vesnická chátra... Ale nyní, jaká změna! Čmuchám vznešenější člověčinu. Pomalu ale jistě, blíží se sem zvídavá přírodovědná expedice z Londýna. A není to žádná náhoda, nalákal jsem ty hlupáky na vidinu velkých objevů.

Chrocht, co netuší jest, že objeví možná tak sebe sama v mém smrtelném obětí. Jak jejich lahodný, rudý mok budu sáti. Až svěrače se jim z toho uvolní, bulvy se vykulí a děsuplný výkřik ustane ještě než vůbec stihne započíst.

Och jak mě tato představa blahem naplňuje, cítím, jak můj prasečí pyj nabírá opravdu prasáckých rozměrů, navíc teď něco mi z něj ukáplo.

Věrný Dindon nechť si pro tentokrát odpočine, dnes smočím si v samiččí dírce.

"Hola hej Mrochtuľo!! Koukej sem přimazat a pořádně se promazat!"

Hrozivý Hrabě Prasula vyleje si do tě svůj prasečí chtíč...

Vypravěč:
Nocí pustou, když luna z poza mraků jenom lehce vykukuje, aby cestu
ozářila, trmácela se skupina sedřených tváří. Mohutné kapky hovnivého deště bičovali bratrstvo neohrožených, přícházéjící do země bohem zapomenuté, aby objasnilo záhadu, jež celý svět se děsí. Proč ztrácejí se stopy poutníkovy, když vkročí v místa tyto?

Osoba z výpravy:
" Doktore Vyliždyku!! Spatřil jsem světlo mezi stromy. Vydjme se k němu, snad najde se zde dobrý člověk ,jež skryje nás před tímto dopuštěním... víte doktore s odpuštěním, já hovna mám až v přirození. "
Vyliždyk:
"Dobře tedy vydejme se tudy... avšak co to slyším? Oh snad jen bludy.
Otto von Schnitzel:
Doktore jen klid toť byly moje prdy
Vyliždyk:
Studoval jsem léta hovna, sračky také prdy, ale zvuky tyto zněli jako pudy... Ty nejhroznější křiky, skřeky, jako by snad někdo prdel něčí páral a krve přitom posrkával
Avšak zůstat nemůžeme pojďme tedy k bráně zámku neznámého páně

Vypravěč:
A tak tedy šli

( No jinak vidím že jsem to pojal spíše jako divadlo No ale chtěl sem říct že je dost težký mluvit jenom za jednu postavu a rozvinout to trochu a proto sem si pučil třeba řízka... dopufám že to takhle může být... prostě každýá napíše část příběhu a bude k tomu používat ty postavy )

OOOOooooOOoo mocný, hrozivý, veliký a čuněčí Prasulo....poslušně se klaním, prstíčkem hrabu a děkuji za ušetření mé velké a ochlupělé zadnice.
"Tak to byla klíka, eště jednou do mě strčí ten teleskopickej tamten tak se asi fakt zeseru."
Nechť je můj nově nabytý volný čas naplněn něčím vznešeným....co takhle nějaký předkrm před tou chátrou nad kterou se hrabstvo tolik rozplývalo. Dortíček z netopířího guana by přišel vhod, myslím ....

(no já nwm, každej ať mluví za sebe ne? Tak to bylo myšleno )

"Nemohu. Ač věřím, že mé kroky řídí řídí Bůh, mám pocit, že je něco v nepořádku. Nedojdu."
Postava se podivným křečovitým krokem držela mírně za celou výpravou. Otci Madafakovi ozářilo vulgární světlo z měsíce jeho křečí zkroucenou tvář s krůpějemi potu smíchanými s kapkami hovnivého deště.
V jeho těle se odehrával souboj, jenž nemohl vyhrát. Věděl, že se musí stát to, čeho se obává. Bylo to nevyhnutelné.
I sebral otec všechny své poslední síly a vyslovil myšlenku, která mu už několik hodin ovládala celou jeho mysl:
"Jdem do hospody, nebo se poseru!"

v najvyššej veži starého hradu sťa Tizianova venuša leží na lôžku Luszianna
... nesní, leč bdie, tíško čaká na chvíľu, kedy hrabě Prasula povolá svoju milú...

"Hola hej Mrochtuľo!! Koukej sem přimazat a pořádně se promazat!" dolieha jeho chroptavý vzdych až do jej temnej izbietky...

Lusziana si mlsne prejde jazykom po perách a vzápätí stojí už vo dverách, vulgárne pretiahne svoj štíhly driek ...

"Hola hej Prasula má dobrú náladu, cíti cudzincov prichádzajúcich do hradu... v takejto nálade mám nad ním moc, bude jednoduché stráviti s ním celú noc. A keď prídu naši cudzinci, bude o krvavé jatky postarané, a vtedy budem stáť verne pri tebe ó Pane a ty už konečne pochopíš, že len ja som hodná s tebou zdielať tvoju skrýš. Zahrnieš ma šperkami a zlatom, a toho prašivého Dindona vykopneš zadom..."

Zlomysleľný smiech jej vyrazi z hrdla, už ani sekudnu neváha, na čo by tu tvrdla? Pôvabným behom sa do tmy rozbehne, nech Prasulovej nedočkavej chtíči čo najskôr podlahne...

*Opíraje se o prohnilou špacírku sune svůj líný zadek s funěním kupředu, tak tak, že stačí celé výpravě* Hernajz to je nadělení... tohle by se nestalo, to by se nestalo vám povídám, kdyby mně ten neschopnej apatykář dal pořádný lék! A žepréj "uvidíte jak orél" a vidím akorát tak hovno *šlápne do obrovsky nechutné sračky, až se mu málem sveze špacírka* No toto by ještě tak scházelo, rozlámat se tady na té zatracené cestě... to je určitě práca té šlechty, která jen hrabe a hrabe, ale aby odstranili hovna z cest, to né... tohle by se za císařa Ferdinanda II. nestalo, toto ne... *kroutí nasraně hlavou a s brbláním se sune dál*

He? Světlo? *dívá se směrem kam ukazuje někdo ze skupiny a snaží se zaostřit* Hergot tolik peněz to stálo a stejně prd vidim, jedenáct stříbrných vám povidám! Jedenáct! a to sou ještě ty levnější mastičky no jinak to bych se asi nedoplatíl nebo co... vydřiduši jední, jéžiš marja... *šourá se směrem k hospodě se zbytkem expedice a pořád něco brblá*

Omámená výparmi šíriacimi sa z hovnivého dažda chcela niečo povedať ,no v tom ju predbehol reverend Madafaka ked vypustil zo svojich chladných pier vetu : "Jdem do hospody,nebo se poseru."... *Nemá zmysel presviečať ich aby sme tam nešli*Pomyslela si.Svižným krokom rýchlo predbehla pána Alojza ktorý sa vliekol vzadu.

Kým našli hospodu ubehlo 5 hodín."Kto by čakal že v obci s takouto biednou populáciou bude tak málo hospôd.""Žobráci predsa musia v niečom utápať svoj smútok."
Vchádzajúc dnu, všetkým sa do dutín nosa dostala vôňa pečeného prasaťa ako aj zápach potu a alkoholu."Asi niečo oslavujú."Zhodli sa s Doktrom Vyliždykom.Reverend Madafaka však nedbal , rýchlo pribehol k pultu a krčmárovi hovorí "Dejte mi rychle nejaké vychlazené bo se poseru."Skúsený krčmár rýchlo nalial a začal od týmu vyzvedať čo tu robia .

"Ó môj Bože, to je SMRAD stále, začínam mať z toho na mále." sťažuje si Jekaťerinna vstupujúc do ťažko nájdenej krčmy...
"Koľegovia z mojej vernej výpravy, tiež si odbiehnem na krátko."

I rozbehne sa súrnym krokom smerom ku krčmárovi, kde už stojí Madafaka lejúc do seba jedno vychladené a prázdnou rukou si pýta ďalšie.
"Toaleta!!! Kde??" zreve na neho nepríčetná... On vyľakane púšťa na zem v šoku, ďalší pohár plný lahodného moku. Madafaka nepekne zazrie na Jekaťerinu, kvôli ktorej prišiel o pivko.
Ona už však mizí v zadných toaletách a hore žalúdkom sa jej derie dobre známy bulimický pocit...

Krčmár sa podorzievavo pozrie na zvyšok expedície a na jazyku má kopec otázok...