Ze http://www.systemofadown.cz/

Žiješ v Los Angeles. Jaké bylo největší zemětřesení, které jsi tam zažil?
To největší mě zastihlo, když jsem šel tenkrát do školy. Naproti škole stála obrovská budova a když začlo zemětřesení, kymácela se ze strany na stranu. Bylo mi 12 let a bylo to první velké zemětřesení co jsem zažil. Takže jsem nevěděl co to vlastně bylo a dál pokračoval v cestě do školy.

Co by tě přimělo uspořádat koncert v Turecku?
Bylo by to uznání arménské genocidy vládou. Kdybych byl Žid a Němci nikdy neuznali holokaust, měl bych velký problém tam zahrát. Tohle je to samé. Kdyby v této místnosti byl nějaký Turek, nechoval bych se k němu špatně, ale hraní v místnosti plné lidí je více o politickém sdělení.

Jaký byl tvůj nejlepší den v životě?
Být na halucinogenních houbách na koncertu Grateful Dead. Byl to nejlepší pocit jaký sem kdy v životě měl. Bylo to asi rok nebo dva před smrtí frontmana Jerryho Garcioma. Vzal jsem si před tím houbičky, ale to bylo na koncertě NIN, který byl atmosférou úplně jiný. Ale když začli hrát Grateful Dead, bylo to jako být na palubě kosmické lodi a pokaždé, když začli novou píseň, vesmírná loď odstartovala a my jsme byli unášeni vesmírem. Bylo to prostě fantastické.

Kdybys byl guvernérem Kalifornie, jak by jsi zlepšil život svých spoluobčanů?
Určitě bych změnil a trochu zmírnil tresty. Vězení jsou zde přeplněná takže bych zkusil najít cestu jak některé dostat ven. Lidi, kteří nejsou nebezpeční pro společnost. Nechal bych tam vrahy a násilníky, ale lidi, kteří neublížili druhým bych propustil.

Co je tajemstvím odehrání skutečně skvělého koncertu?
Když energie vychází z jeviště ke všem. To je ten moment, kdy máte skvělý výkon. Nestává se to každou noc, ale když se to stane, stojí to za to. Je to jako když basketbalista čas od času udělá 3 bodový koš. Dosáhli toho někdy Scars? Ano, po celou dobu, skutečně.

Kdyby jsi mohl být profesionálním sportovcem, který sport by sis vybral?
Vždy jsem chtěl být hokejovým brankářem a být jako Grant Fuhr (legendární brankář Edmonton Oilers). Jednou jsem hrál baseball na Dodger Stadium v LA. Můj publicista ve Státech mě požádal, abych si zahrál hru před Dodgers, hru pro celebrity. Takže jsem si myslel: “Wow! Zahraju si na Dodger Stadium! Vážně super!” Vyrazil jsem, ale seděl jsem na lavičce, protože jsem byl šíleně nervózní. Takže jsem v dresu čekal na odpal, který jsem dal naposledy, když mi bylo 12, tak jsem si vzal pár koláčků z marihuany...