Tak jsem albu přes víkend věnoval několik poslechů a jsem dost spokojen. Je to rozhodně jako celek mnohem zábavnější deska než debutové album. Strašně chytlavé melodie, Daron si to za mikrofonem docela dává a třeba ani takový bicí nejsou vůbec urážející (občas mi trochu připomínají i Johnův rukopis, holt se Daron za ta léta něco přiučil)
Co se týče oněch songů, které se bývaly byly mohly objevit na novém SOAD albu, tak bych je tipoval na Angry Guru, Never Forget a dost možná i We Won't Obey. V nich mi občas i samovolně naskakuje Serjův hlas, protože by se tam fakt hodil. Ostatní skladby mi pak přijdou až moc scarsovský.
Jako nejlepší songy aktuálně vidím Guns Are Loaded, Fuck and Kill a Till The End.
Oba covery mě pak mile překvapily. Gie Mou je hodně emotivní a jsem rád, že se tam Daron rozhodl nezpívat, aspoň člověk věnuje plnou pozornost kytaře. Musím si ještě poslechnout původní verzi.
Assimilate je super hlavně z hlediska zpěvu, takhle hodně si snad Daron ještě nikde nezakřičel. A jsem rád, že si ten původní song poupravil k obrazu svému (výrazně upřednostnil chytlavej křičící refrén na úkor slok), protože verze od Skinny Puppy mě fakt neba.
S potěšením musím říct, že o žádné skladbě nemůžu prohlásit, že by byla špatná nebo že by mě nebavila. Nemám tendenci žádnou z nich přeskakovat. Jenom teda Lives mi po čase přijde docela repetitivní, ten song fakt nejlíp funguje společně s videoklipem.
Albu bych napařil klidně 90 %. Uvidím časem, jak si to sedne.