To musíte číst Opráski sčeskí historje.

Asi se na to teda někdy podívám (Občas se to ke mně nějak donese, ale aktivně jsem to asi ještě nehledala, až se budu nudit, tak si něco asi najdu ).


Mimochodem, už jste měli čokoládu se solí? Zrovna jsem si kousek dala, je fakt dobrá (už mám několikátý balení ), vřele doporučuju

Premyslela jsem, kde najdu chytry lidi, a bohuzel me toto forum napadlo jako prvni. Verite Darwinove teorii? V biole nam ucitelka casto rika, ze je to vyvratitelny a ze to nerada uci podrobneji, nez ostatni teorie, kdyz vzhledem k novym poznatkum se jevi jako cim dal min pravdepodobna. Ja verila vzdycky na ufouny, a tak jsem Darwine neverila, tak se ptam vas jakozto rozumnych lidi, co si o tom myslite.

Tak třeba já vlastně vůbec jiné teorie neznám, takže to nemůžu posoudit. Čili tipuju, že sem dobrý vzorek, protože si myslím, že 90% civilizovaný populace jiné nezná a pevně věří v Darwina... Sme vymytý...

A Darwinova teorie vyvrací existenci života mimo Zemi, jo?
Jestli je ta teorie jenom o tom, že ti, co jsou přizpůsobenější životu v daném prostředí a současně atraktivnější pro vhodné partnery k páření, tak to na první pohled vypadá, že na ní asi něco bude. Když například líp splynou s prostředím, tak je s menší pravděpodobností objeví něco, co by je chtělo sežrat, a když nebudou sežráni, mohou s větší pravděpodobností předat svoje geny dál
Zní mi to docela logicky, ale až od určitýho okamžiku. Jako umím si představit, že se za x tisíc let vyvinou z jednoho druhu ptáků dva, co se budou trochu lišit. Ale když to vezmu důsledně a půjdu dál a dál do minulosti, tak bych musela dojít k nějakým jednobuněčným organismům (a to ještě dávám stranou otázku, jak to všechno vlastně začalo ), a v tu chvíli mi to už začíná připadat trochu nereálný...

Co se vzniku života týká, tak jsem nedávno četl zajímavou knížku, kde o tom psal. (Richard Dawkins - Sobecký gen) Už si to teda úplně přesně nepamatuju, ale bylo to nějak tak, že původně tady bylo něco jako prapolévka, ve které se pomocí elektrické energie a ještě něčeho začaly tvořit jednoduché organické látky, něco jako prageny. Tohle prý už nějak vědci ověřili, že se to fakt děje. Tyhle organické látky se postupně shlukovaly a tvořily vyšší organické sloučeniny. Ještě si pamatuju, že z té prapolévky čerpaly nějaké živiny (nevím už co) a jelikož živin byl nedostatek a pragenů dost, tak mezi sebou začaly o tyto živiny soupeřit. To dělaly tak, že se postupně začaly měnit, např. vyvinuly si něco jako obranné schránky - počátek těl. Každý zvolil nějakou jinou cestu, někdo šel cestou obrany, někdo útoku, a tak vznikaly různé druhy. No a pak už to prostě jelo.

Pak je ještě teorie, že původní organismy se sem dostaly z vesmíru, ne? Na meteoritech a takových srandách.

A taky by mě zajímalo, proč Darwinova teorie vyvrací mimozemský život.

Darwin je v pohodě... evoluce prostě funguje, ať sme se sem dostali jakkoli.

Max: No ale stejně to neřeší, proč a jak to vlastně začalo. Proč se začaly shlukovat? Mně totiž přijde těžko uvěřitelný, že se z něčeho neživýho najednou stane něco živýho, i když to je život na tý nejprimitivnější úrovni...

To s tím vesmírem je taky jedna z teorií, ale ta jenom přesouvá problém o pár (světelných) km dál...

Ale to je stejný jako s počátkem vesmíru, to je pro mě naprosto nepředstavitelná věc, jak se z ničeho mohlo stát "něco"

Prostě díky chemickým reakcím.

edit: Tady je to pěkně popsané:

Miller-Ureyho experiment – prapolévka

Mnoho vědců tvrdí, že pátrání po mimozemském životě musí začít podrobným zkoumáním života na Zemi a podmínek, za kterých vznikl. Na počátku 50. let naše představy o základních chemických předpokladech vzniku života na Zemi výrazně obohatili dva vědci z Chicagské univerzity. Laureát Nobelovy ceny za chemii Harold Urey a postgraduální student Stanley L. Miller namíchali takzvanou prapolévku. V uzavřené soustavě skleněných nádob a trubic smísili metan, čpavek, vodík a vodu. Tyto látky byly obsaženy v prapůvodním oceánu planety Země. Pokud smícháte tyto sloučeniny a prvky do jedné nádoby a dodáte energii, díky které začnou reagovat – co se stane? K jakým reakcím dojde? Miller a Urey aktivovali směs pomocí elektrických výbojů, které simulovaly blesky. Výsledek byl skutečně úžasný. Na stěnách nádoby se vytvořil hnědý povlak. Když jej analyzovali, zjistili, že je v něm spousta organických látek. A mezi nimi byly také aminokyseliny. Tedy předchůdci neboli „stavební kameny“ bílkovin. A bílkoviny jsou zase stavebními kameny živých organismů.

Experiment dokázal, že prebiotické látky neboli látky předcházející životu, mohly vzniknout díky chemické reakci. K takovým reakcím ovšem nemusí docházet pouze na Zemi. Metan, čpavek, vodík a voda se nacházejí i jinde ve vesmíru. Nejen v naší Sluneční soustavě, ale jak mnozí vědci věří – i mnohem dál. Astronom Carl Sagan oprávněně tvrdil, že Miller-Ureyho experiment byl tím zásadním důkazem, který vědce přesvědčil, že by život mohl existovat i jinde ve vesmíru. Základní podmínkou je přítomnost vody. K žádné podobné chemické reakci by bez ní nemohlo dojít. Ve vodě se látky velmi dobře rozpouštějí. Lépe než v jiných roztocích. Můžete v ní rozpustit různé živné látky a chemické produkty. Látky, které mohou fungovat jako katalyzátory a mohou tedy napomoci i vzniku živých organismů.

Mě hrozně mrzí, že si z chemie vůbec nic nepamatuju A asi i proto mi to přijde hrozně nereálný, no... že se z něčeho neživýho může stát něco, co žije.
Až se jim v laboratoři podaří něco podobnýho, tak to asi přijmu, ale do tý doby asi ne