Re: 15.6.11 - Německo, Berlin, Wuhlheide
Tak sem taky něco málo napíšu.. První vrchol dne pro mě byl už v 7 hodin ráno, když jsem uviděl, že jsme všichni a že ten náš domluvenej autobus opravdu stojí tam, kde má.. bonusem byl fakt pohodovej, klidnej, rozumnej a vtipnej řidič
Cesta do Berlína nám zabrala něco málo přes pět hodin, ale aspoň to celkem utíkalo. Do Berlína jsme dorazili kolem půl jedný (je to tak, že jo?), udělali hromadnou fotku a pak se rozprchli buď směrem ke stadionu, nebo do města (btw. ted docela lituju, že jsem do toho centra nešel).
Čekání docela utíkalo.. Sice se objevily drobné potíže (mimo jiné nespolehlivost určitých lidí ohlídat svěřené věci), přesto to čekání bylo fajn a uteklo - několikrát jsem tam zahlídl veverku, prošli jsme se po parku, plácli sebou na trávu a relaxovali.. prostě pohoda
Opravdický kvanta lidí se k bráně (branám) začaly hrnout kolem čtvrtý hodiny, to už jsme ale byli nastartovaný relativně vepředu a čekali na pátou hodinu, až nás pustí dovnitř.. Pátá hodina odbila a nic.. odbilo dalších několik minut.. furt nic
Sice jsem se nekoukal na hodinky, ale myslim, že brány otevřeli asi až někdy daleko po čtvrt na šest. Na Němce docela neobvyklý.
Pak jsem si nad sebe zavěsil Damoklův meč, když jsem se postavil do 2.-3. lajny.. Meč na mě spadnul s prvním úderem Prison Songu.. takovou mačkanici jsem tam fakt nečekal.. Chvíli jsem byl vláčen (společně s několika dalšíma řadama) 6 metrů dopředu, pak doprava, doleva, dozadu, dopředu.. V tu chvíli jsem se teda dokázal soustředit jenom na to, abych udržel rovnováhu a aspoň kapku ochránil přítelkyni.. na konci BYOBu jsme se rozhodli, že se necháme vyhodit ven.. což se v průběhu I-E-A... taky stalo. Zjistil jsem ale, že mi v tý mačkanici vypadla přítelkynina bunda (s kartama na MHD a tak), tak už jsem byl smířenej s tim, že koupim novou.. O to víc jsme byli na konci show překvapený, že ta bunda (včetně obsahu) přežila bez škrábnutí, sice teda parádně špinavá, ale vcelku!
Takže potom, co jsme se dostali z předních řad, jsme si to zamířili přímo naproti podiu do půlky hlediště, kde jsme si v klidu sedli a tam odsud jsme si zhlídli zbytek koncertu (celí šťastní, že žijeme)
Na konci show jsme si dali sraz s lidmama z busu a Slashovo partou a šli k předem vytipované bráně.. kde jsme po pár minutách čekání dostali dárek v podobě Johna
Drobet mě naštvalo, že nás k němu nepustili přes plot, ale i tak byl tenhle "prison style" fajn
Ulovil jsem ale jenom podpis, pže mě fakt nenapadlo se s nim zkusit vyfotit. Přišel jsem na to, až když už se chystal (k druhému) odchodu, takže mi přišlo blbý na něj křičet, aby se vrátil (předtim se totiž už jednou vracel).. Ale i z toho podpisu jsem meganadšenej
Potom jsme u brány počkali necelý dvě hoďky, jestli náhodou nepřijde Shavo nebo někdo další.. Nepoštěstilo se, tak jsme teda vyrazili k busu a razili dom..
Naštěstí se nám podařilo přemluvit řidiče, aby nás aspoň decentně po Praze rozvezl, takže jsme ty dopady stávky částečně minimalizovali.. Celý den pro mě skončil v půl šestý ráno, kdy jsme se dostali na kolej
P.S.: výkon soadů byl excelentní, těšim se na záznam, až uvidim, co se tam všechno dělo (protože fakt nešlo vnímat vše, co se během koncertu dělo). Mrzí mě ale, že nehráli Darts, přestože čas i místo v setlistu na to bylo.. Ale to je jen detail