No jako u nás na VFU sou přednášky v elektr. podobě docela vzácnost ..dyť si ještě indexy vypisujem ručně. Jako v některejch předmětech je to nutný chodit na přednášky a dělat si poznámky (třeba teď zrovna Toxikologie), ale zas nějak to taky nehrotím. Vlastně teď v letňáku sem poprvé za 3 roky začla na nějaký přednášky vůbec chodit sem tam, tak mám ze sebe dobrej pocit

D_M: Na FELu si studenti nedělaj poznámky?

Já tě, Foxi, naprosto chápu, tohle jsem vždycky nesnášela taky. Vyznat se ve vlastních poznámkách je umění, vyznat se v cizích je někdy výkon téměř nadlidský

no u nás jsou elektronicky jen prezentace... ale tak vždycky nám pošlou "tohle se naučte" a hotovo pár stránek a zkouška je doma

Jo, u nás si taky dělaj poznámky... Ale jenom šprti... Ale je fakt, že minulej semestr sem si dělal taky poznámky... z jednoho předmětu... kde sem byl nakonec asi 4x a popsal asi 1 A4... Jinak naposledy v prváku...
U nás sou lidi inteligentní. My poznámky nepotřebujeme... I ze slajdů dokážem odvodit kde co a dělat s tim divy... až se sami kolikrát divíme...

Jako přednášky v prezentacích máme taky v dost předmětech, jenže oni tam většinou maj jen tu kostru a řeknou k tomu spoustu dalších věcí, který bohužel logicky odvodit nejdou a pak to strašně rádi připomínaj u zkoušky "Tohle sme si přece říkali na přednášce..tak příště"

že? jaaaj no normálne mi to chýba...
až na ekonomke sa zoznamujem s pojmom "skripta" a to ich nečítam tiež

jojo... skripta sem sice znal... ale že bych se s nima někdy dostal do kontaktu ... no prostě náš milovaný ústav... god bless musical science

Nesnášim stavy, kdy mě všechno bolí. Ten pocit, že vás bolí snad každej kloub a sval. Připadám si pak jako chcípák a nesnášim se za to

Stáří no...
Sim tě... Drogy nebo meditace a je po bolesti...

Jo, mám tu od maminky připravený dva paraleny Tohle mívám vždycky při zvýšený teplotě, nejspíš jsem od mámy něco chytla. Hlavně doufám, že budu ráno zase fit, abych si potvrdila svou domněnku, že mám super imunitu
Ale možná je to fakt stáří, jsem totiž oslabená i psychicky, už mi to nějak nemyslí (přijde mi, že těch posledních asi 20 stran Komenského Labyrintu jsem četla snad dvě hodiny ).