A jako mně by ty pražský "lesy" vyhovovaly víc, je tam sice míň klidu, ale zase bych se tam tolik nebála.. já jsem vůbec taková ustrašená
Jo, každýmu vyhovuje něco jinýho.. já jsem prostě městskej člověk.. no, možná bych chtěla klid vesnice v pohodlí velkoměsta, ale bych asi musela hledat docela dlouho prostě bydlet v nějaký klidnější oblasti, ale v hodně dobrý dostupnosti MHD, abych si s timhle nemusela dělat starosti

No, já si myslim, že zadarmo mě dneska tak akorát pošlou do prdele Riskovat to zatim asi nebudu, ale na ty mapy bych se konečně mohla podívat...

Dobře, tak někdy na jaře, to už mi dělá radost chodit ven, nepovažuju to skoro za utrpení (jako teď ).

Jenom abyste věděli, co za hrůzy se odehrávají v naší rodině... Byl jsem v obýváku a naši se dívají na něco s Jiráskovou na jedničce a vystupovali tam The Doors Revival, hráli Light My Fire a taťka říká: "To je hrozná skupina." Mamka: "To jenom kopírují jinou kapelu." A přepla to... Radši jsem nic neříkal a odešel jsem...

Max: Takové věci se stávají i ve slušných rodinách ...

a to já bych se neudržel a vysvětlil bych jim jejich zabedněnost

Tak to už je moc
Ještě že se rodičům vyhýbám a na nic se s něma nedívám

Tak dneska opět výlet do Prahy do Modřan. Tentokrát auto a pneu v pohodě i na ten mráz... Dokonce sem našel na podruhý obě kešky. Holt to chtělo se trochu ohnout a zahrabat. Teď už to vim. Před tim mi bylo blbý tam kolem těch bezdomoveckejch doupat po kolenou...
Teď zjišťju, jak z těch mejch 5 nálezů udělat statistiky... Půjdu luxovat a odpoledne chci na led Snad by měl na rybníčku bejt v pohodě. Ráno byl mráz jako sviň...

Edit: http://www.geocaching.com/profile/?u=DarkP Chachá! Ale že to dalo zabrat...

Nechce se mi registrovat, tak asi nic neuvidim

No, u nějakejch doupat kdesi v prdeli bych se asi docela bála

Aha, ono je to vidět jen pro registrovaný, tak nic no...

poznáte ten pocit keď plačete a nemôžete prestať? jaa neviem či som len taká prehnaná citlivka, ale v niektorých prípadoch nech sa akokoľvek snažím prestať plakať nedokážem....
posledných cca 8 hodín bolo strašných... včera večer som dorazila domov do tn a keďže som hned išla na jednu kalbu do dubnice, poprosila som tata nech mi príde zobrať batoh a notebook na stanicu a zanesie domov... cestou domov dostal mŕtvicu... a odpadol na zástavke... to mohlo byť okolo desiatej... niekto zavolal záchranku pred polnocou... takže tam ležal takmer 2 hodiny, na zástavke v kose a nikto mu skôr nepomohol... navyše mu nejaký dobrák zobral môj notebook, záchranka našla u neho len batoh... tak som aj bez notebooku, ale to ma až tak nemrzí bo som si chcela nový po lete kúpiť, ale mala som tam aj klúče a viem som divná ale najviac mi chýba tá veľká zbiera bižutérie čo som tam mala a ku ktorej mám vzťah...
dozvedela som sa to ráno... dostala som sa k nemu až pred treťou, bo v nedelu chodia busy zle z dubnice... už nikdy v živote nechcem niečo také zažiť, má ochrnutú pravú časť tela a nemôže hovoriť, ale prej sa to dá dobre vyliečiť ak bude cvičiť a tak... bol trochu doudieraný...
a ja som furt len revala ako malá, obdivujem v tomto mamu, ani slzu neuronila...

keby som nešla na tu kalbu (aj tak bola o ničom) a pekne došla domov, ranilo by ho to u nás v byte a hneď by sme volali záchranku...

To je mi líto..
Ale tak hlavně že se z toho může dostat, ne?