Takže tady je review i ode mě
pokud se vám do toho teda chce
Kolem 17:00 jsem dorazila před Lucernu. Okamžitě jsem zahlédla Mika a poté i ostatní členy fóra, kteří už vyčkávali
Byl tam D_M se slečnou a taky ei.ei, později i Řízek
Bylo super potkat lidi, se kterými sdílíte internetovou konverzaci a hlavně onu úchylku, System of a Down. Pokud je to nemoc, tak my jsme ten nejzávažnější případ. Na System nemocní.
Netrpělivě jsme čekali před vchodem. Tak nějak jsme naivně doufali, že nás pustí v 18:00. Nestalo se tak. Ani o půl hodiny později
Mezitím občas prošel nějaký ten člen Vizy a proběhly rasistické narážky na účet Poláků. Měla jsem 100 chutí tomu blbečkovi napálit, ale upřímně jsem ji nechtěla chytit zpátky
Smutné kolik takových mezi námi pobíhá. Nedivim se, že pro ně nejsou ústavy. Ty budovy by musely být sakra obrovský!
Teprve až nějak v 19:00 se pořadatelé uráčili otevřít dveře. V tu chvíli tu byl na moment Berlín
Nelibá mačkanice. Jako v mlýnku na maso. Hafec lidí se snaží protlačit skleněnými vchodovými dveřmi. Po tomhle mini masakru následoval běh (ano, já opět běžela
). Tak trochu jsme ale nemohli najít sál a tak se ei.ei zeptal Antraninga kudy kam. Ten nám v klídku poradil a my doběhli do 4. řady. Paráda
V Půl začali The Hollwood Arson Project. No a byla to nuda. Nic mi to neříkalo. Prostě se v tom nebylo kde chytit. Jejich velký mínus bylo teda ozvučení, protože Jeffa nebylo vůbec slyšet. V tuhle dobu mou pozornost poutala spíš Angela, která tam nějak od týhle doby šmírovala
Pak přišla, dle mě, až zbytečně dlouhá přestavba pódia. Nechápu, proč to tak zbytečně natahovali. Když jsem se dozvěděla, že předkapelu bude dělat Viza, byla jsem fakt moc ráda. Věděla jsem, že oni pomůžou Serjovi dotáhnout jejich domáckou atmosféru z Troubadouru. A prosim pěkně, bylo to peklo! Knoup vystupoval s úplnou majestátností a ostatní členové se okolo něj chovali jako zvířata
Byla to fakt bomba a my byli jako opice
Skočili jsme pro každej banán, kterej nám hodili, skandovali pro každý podrbání. Ale mělo to fakt energii. Ta atmosféra co tam proplouvala, byla úžasná. Každýho to nutilo se hýbat. V kotli to už taky vypadalo jako v kotli, Lucerna se začínala smažit, ale dalo se to zvládnout
Schytala jsem občasně nějaký dělo zleva. Poláci se pokoušeli pogovat, ale naštěstí tu byl jeden týpek, co to parádně krotil. Fakt jsem byla ráda, že tam je. Snažil se ty tlaky vracet zpátky, pařil, občas prohodil vtípek, pohoda.
Viza zahrála ty nejlepší pecky. Setlist vybrali parádně
Jako třetí byl můj oblíbenej Viktor. Do poslední chvíle jsem doufala, že se přiřítí kudrnatá hlava s bradkou. Nepřišel. Cítila jsem se trochu dotčeně, když jsem se dozvěděla, že ve Francii přiskákal. Ale nevadí, o to byl jeho samotnej příchod bouřlivější a Viza válela i bez Serje
Po odchodu Vizy ti trotlové zase předělávali pódium 100 let. To jsem zase šmírovala Angelu já
A pak se pomalu kluci z FCC stavěli na značky. Rozehráli Figure it out a už se přiřítil. Nezkrotný a plný energie. SERJ TANKIAN. Byl tu zase, přivezl xichty i charisma. Zase tu byl jednou pro mě jako zářivá hvězda, příslib toho, že sny se plní. Byla jsem jak malá holka, co drží plyšového králíčka a oči jí září. Ta malá co věří na zázraky a zrovna jeden takový stojí před ní. Asi jsem fakt šílenec
Při Cornocupii udělal Serj takový pěkný gesto
v části „I loved you in the sunshine“ kouknul do leva na balkón a ukázal na Angelu. Pak poděkoval, řekl, že jsme beutiful people a předhodil Feed Us. Songy občasně prokládal proslovy. Mám ráda, když se u toho tak pěkně nasere. Začne v klidu a jeho vztek postupně graduje. Je to hroznej manipulátor
Po skončení Butterfly nás pěkně pochválil, že jsem fucking awesome a řekl ahoj, což jsme mu ochotně a s nadšením opětovali.
Serj byl úžasnej a neustále šířil energii. To, co z toho chlapa vyzařovalo, byl neskutečný. Byl odvázanej, pařil a my mu poslušně žrali z ruky. Moc se mi líbila Unthinking Majority, mam ji teda moc ráda i z CD, ale tady to byl fakt náhul. Serj u toho parádně řádil
V tuhle chvíli jsem se dostala asi do 3. řady. Ani nechápu jak
Ching Chime přišel zhostovat Antraning a ta byla fakt výborná. Prostě pokud tahle show byla 100%, tak teď se skóre ještě zvedlo. Jakoby si Serj něco šňupnul, byl tak nadopovanej a rozjařenej. Dělal blbosti, tancoval, prostě ten Serj, který všichni tak milujou, nebo alespoň já
Než začal hrát PTLPTA, tak rozdělil kotel na 2 půlky. Jedna byla Praise The Lord a druhá Pass the Ammunicion a podle toho jak Serj řečnil, tak jsme se „bili“. Tenhle moment se mi fakt líbil
Připadala jsem si jak demonstrant za lidská práva, který se snaží a probíjí, i kdyby ho to mělo stát život
Pak Serj hodil flašku s vodou a („káplo to na mě, káplo to na mě!!!“
) začal zase dračit! Je to ŠÍLENEC
Taky se ptal who likes Beethoven a pár lidí zareagovalo, ovšem když se zeptal who likes Beethoven’s Cunt, tak všichni řvali z plných plic
, pak čmajznul Troyovi paliču začal mu mlátit do bicích a nakonec ji hodil nám, banán pro opičáky
Přísaham bohu, že přede mnou byla temná červí díra, ve který tyhle „banány“ mizely. Všechno se zdálo, že letí na mě, ale najednou to bylo v prdeli, červí díra to sežrala, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Dál nám nabídnul Empty Walls, na konci na nás zkoušel divadýlko, že si jako jen tak odejde. To jsme si nenechali líbit, řvali jsme, co to šlo, i kdybychom tam pro to měli umřít. Vrátil se, pochválil nás za náš obrat k levici a předhodil Left of Center. Když se ukázalo, že by nám zase mohl zdrhnout, začali jsme dělat neskutečnej bordel! Serj nechápal, řekl, ať se na sebe podíváme, jací jsme blázni, a věděl, že bez Aerials ho do Berlína nepustíme. A zahrál. Byla to neskutečná atmosféra! Každej co tam byl, tak zpíval. Člověk měl pocit, že je to něco nadpřirozeného a hmatatelného. Něco co chcete naložit na trakař a vzít si s sebou domů. Bylo to neuvěřitelný, magický. Jedna z těch situací, kdy nevěříte, že se to děje
Pak se umělec poklonil, poděkoval, poklepal na srdce, rozeslal pár vzdušných pus a odešel. Nashledanou pane Tankian.
S výrazem „what the fuck…“ a páskou za zády jsme pomalu opouštěli sál. Pěkně jsme po cestě potkali členy Vizy a ukořistili nějaký ty fotky. Ku podivu to nebyl vůbec velkej problém. No a šli jsme vyfunět ven. Pěkně jsme se nasalámovali před tour busy a doufali, že Serj dorazí. Čekali jsme, sdělovali dojmy a čekali. Přišel za náma Erwin a chvíli pokecal. Je to fajnovej chlap. Hezky nám pověděl, jak moc se těší na svůj záchod
Bez problému nám podepsal lístek a vyfotil se. Paráda, mam z toho fakt radost
A pak jsme čekali, čekali do 0:15 a nic. Za 10 min. nám odjíždělo poslední metro a tak jsem to vzdala. Rozloučila jsem se a smířila se s tím, že ostatním budu závidět jejich fotky a podpisy. Nakonec se Serj vůbec neukázal…
Domů jsem dorazila asi ve 4 AM, posadila se na postel a přemýšlela o tom, jak to celý bylo neuvěřitelně skvělý. Děkuju za to, že jsem tam mohla být…
Bylo hrobové ticho, ale já přes to slyšela hudbu. Cítila tu atmosféru a říkala si, že jsem zase byla o krok blíž. Příště se dostanu nejblíž! Serj to má pěkně spočítaný
