To tenhle vypadal vážně jako chudák.
..ale nic proti Jeremymu, v tom ta podobnost nebyla

Nedávám... V Praze musí bejt člověk imunní... Kdybych měl po kapse drobný, tak nějakýmu žebrákovi třeba jo, ale somrákům ne... Považuju to za nebezpečný, protože jak člověk vytáhne pěněženku, nikdy si nemůže bejt jistej co ten druhej udělá....
V Praze po člověku furt něco chtěj... Drobný, koupit nějakou kravinu na podporu ruský mafie (nemocnejch dětí), letáky, novej prostor pro jinak nemakačenka, sbírky a podpisy peticí.... Ignorace...

Jo a jinak dneska konečně super. Sice přetrvávaj moje potíže s testovánim diplomky - žádný technologie nějak nefungujou... Ale odpoledne sem byl konečně v terénu... Lítat s klackem v ruce Super to bylo. Až mě bolí pravá ruka. Možná nahodim na FB pár fotek...

Já obvykle něco dám, protože se mi těžko říká "ne". Ale teda těm "přispějte" obvykle nedávám nic, jedině těm opravdu známejm, jako třeba Tříkrálová sbírka...
Letáky si občas beru (když už si vybral tak debilní brigádu, tak mu chci aspoň trochu pomoct ).
Ale takovejm těm různejm bezdomovcům a somrákům častokrát něco dám... asi to na mě viděj, občas mám pocit, že kdyby šel dav tisíce lidí a oni měli oslovit jednoho, vybrali by si mě A teď, až si začnu vydělávat, bude to asi ještě horší (doteď jsem měla častokrát peníze od rodičů -- na cestu do školy, na jídlo, tak mi bylo blbý rozdávat z jejich peněz... tohle teď asi pomine, takže bych měla u sebe asi radši nosit menší částky ).
Nedávno ode mě vysomrovala nějaká ženská na Náměstí republiky už ani nevim kolik (asi pade ) -- jenomže jak můžu říct "ne", když mi ty lidi začnou vykládat, že od včerejška nic nejedli...
A pak nedávno tady u nás, taková mladá holka... ta mi zase začala vykládat, že potřebuje peníze na bus, protože se nemůže dostat domu, je těhotná a čeká na ní dítě... A že nemá ani na jídlo... Nedokážu říct "ne". A to přesto, že mi je jasný, že ty lidi nejspíš kecaj a žádný hladový děti na ně doma nečekaj... Jenomže když jim nic nedám, tak na to budu dalších několik hodin (nebo i dní) myslet...

A ti s peticema mi obvykle dávaj pokoj, občas mě zastaví jenom lidi od Amnesty, ale těm vždycky akorát poděkuju a řeknu, že už jsem členem (jako to je pravda, to neříkám, abych se jich zbavila ).

A dneska jsem nedělala nic prospěšnýho, ale bylo fakt krásně, to mě potěšilo

Sama dobře víš, že s největší pravděpodobností ty lidi kecaj nebo to obratem prochlastaj. Taky sem bejval takovej, ale každodenní cestování po Praze mě změnilo... Oni prostě hrajou na city. Sou takhle zákeřný. Je to smutný, ale čau... Ohledně tý holky co potřebuje na autobus nebo vlak... Tak takovou sem potkal taky... O něco mladší jak já, udělala na mě očka... Nic nedostala a ještě ten den sem jí tam viděl chlastat s nějakejma týpkama... Normální feťačka, která nikam nejela. a Tak je to s 99% takovejch lidí a ten zbytek má holt sakra smůlu...

Jenomže mně nepomůže ani to, že ty lidi potkávám pořád, ani to, že si jsem skoro jistá, že to za rohem prochlastá... Mně je těch lidí prostě strašně líto, já si pak vždycky vyčítám, že jsem jim měla něco dát, že si třeba tentokrát chtěl fakt koupit něco k jídlu... Nejvíc mě mrzí to, že v Praze maj víc možností kde přespat, najíst se... ale všude obvykle pouštěj jenom ty střízlivý (což teda chápu). Jenomže ono to na tý ulici musí bejt strašný a jak do toho všeho jednou spadnou, tak se asi těžko dostanou zpátky...
Komu teda ale obvykle nedávám, jsou ti, co chtěj hodně peněz -- např. že potřebujou dvě stovky na vlak. Tihle to chtěj snad vždycky na fet.

200,- wow... To bych se mu vysmál do očí... Tyjo, ale jestli mu to někdo dá, tak to snad začnu v mezičase čekání na spoje MHD praktikovat taky...

No jako oni ty dvě stovky označej za svůj cíl, ale vlastně nepohrdnou ničim, co jim dáš
Ale timhle se klidně vydělat dá (když si vybereš dobrý místo a budeš snažit) Takže kdyby se ti nepovedla diplomka, tak můžeš vyrazit do ulic Prahy...

Taky občas přispěju.. takovým těm sešlým starým pánům, koupí si za to chlast, jasně, ale myslím, že v téhle situaci, za chladné březnové noci bych volil stejně
Ale fakt nesnáším lidi, co berou žebrání jako alternativní možnost výdělku a mají tu drzost oslovovat člověka třeba každý den.
Ale v Praze bych asi nikomu nic nedal, já si už i tak vždycky v Praze připadám jak v nějakém komiksovém městě zločinu a nikdy tam ssebou neberu moc peněz

DM: můj strýc dal jakési ženštině cestou vlakem do Prahy stovku, už ani nevím proč, ale když jsem jel o tři týdny zpátky, tak mi vlezla do kupéčka se stejným příběhem znovu, tak to mě teda dostalo, ale asi to bude běžná věc, od té chvíle nevěřím nikomu nic, nakonec máme ty co pomáhají a chrání a jiné, tak ať s tím neotravujou

No, ta tvoje příhoda mi připomněla, že mi před pár dny sestra říkala, že jí kamarád vyprávěl, jak potkal nějakou mladou ženu, která tvrdila, že je těhotná, nemá na bus ani na jídlo -- prostě to stejný, co tvrdila tehdy ta slečna mně. Řekla bych, že to byla skoro určitě ta stejná... A on je v tomhle ještě horší než já, já jí dala dohromady asi 50 korun, on jí dal dvě stovky
Jo a ještě tvrdila, že jí ukradli kabelku... jestli ji potkám někdy příště a bude tvrdit to stejný, tak jí asi nabídnu, že ji zavedu na nejbližší policejní stanici, aby jí pomohli vyřešit ty její trable