věřte nevěřte byl absolutní trhák a taky sme na to čumákovli celá rodinka. No a já si vtpomínák jak sem se jednou jako malý kluk díval( tajně) na Akta X kde byl příběh o nějakým muži který žil v kanálech a požíral lidi. Byl celý mléčně bílý s častými skvrnami, barvi krve. Když jsem to dosledoval seděl jsem jako opařený a celý den byl poměrně vzdálený, od okolního světa, v myšlenkách, které se ovšem ani zdaleka, svou hrůzostrašností, nevyrovnaly myšlenkám nočním, díky kterým sem dokázal usnout až někdy kolem 1:00 , a že to dalo pořádnou práci. V posteli sem se strachy nemohl ani otočit, každičké zapraskání radiátorů mě znervozňovala a postupně přecházela v paniku. Jenom díky strachu z toho co by mě spící máti řekla, kdybych ji vzbudil o půl 1 ráno s vyprávěním jak jsem se, i přes zákaz, díval na tu kazetu, že teď nemůžu vůbec usnout a strachy ani čúrat ( díky bohu
) No nicméně zachvilku po této poslední, nejhorší půlhodince před usínáním mého života se mi nakonec podařilo zaspat. Sen, který následoval, mi nakonec příští ráno absolutně zablokoval přístup do koupelny
v níž se údajně nacházel onen muž a sežral celou moji rodinu. Jen díky moji rodiče poznali, proč jsem vlastně byl včera tak mimo.
No ale zajímavý bylo, že když ta příšera snědla posledního člena rodiny a já se najednou cítil ve všem hrozně sám, objevila se na záchodě Pana Maria a já k ní šel. Tím to skončilo. Od té doby, až na krátkou pauzu kolem 14 a 15 nemám horory na filmovém plátně rád, ale nebojím se to samozřejmě ne. Tohle mě asi tak zocelilo, že se ještě nenašel horor, který by mě nějako moc děsil.