Dnes tu pro vás mám exklizivní review koncertu Scars on Broadway, který se odehrál 4.7. v londýnském klubu Underworld. Autorkou je slečna, která pochází z České republiky, ale momentálně žije právě v Londýně. Díky tomu nám již minulý rok poslala exluzivní review koncertu Serje Tankiana, které naleznete v archivu novinek pod datem 27.11.07. Bubice alias Majkla alias Trin7 si koncert evidentně parádně užila a ještě navíc se jí naskytla spousta závidění hodných příležitostí. O těch si ale můžete přečíst už přímo v review za které jí moc děkujeme. Navíc se jí povedlo pořídit spoustu kvalitních
fotografií a
videí. Možná se od této slečny dočkáme ještě nějakého toho review, protože už má doma další lístky jak na Serje tak na Scars.
Jako pracovně vytížený člověk, můj program byl asi dost odlišný od kohokoli jiného. S lady pro kterou jsem pracovala bylo domluveno, že si děcka vyzvedne ve 3 a já pak už budu off. Jak bývá jejím zvykem, ještě o půl 4. nebyla doma. Fakt mě to vytočilo a prostě jsem zaklepala na dveře pokoje její spící matky, vrazila jí mimino a běžela domů se připravit.
Do Camdenu dorážím okolo půl 7., tedy půl hoďky před tím, než se měly otvírat dveře klubu. Byla jsem hladová jak pes, takže proběhl rychlý nákup kebabu z nejbližšího fastfoodu a na řadu přišla trochu sviňárna. Před dveřmi klubu se rozprostírala fronta do obou stran, na jednu bylo cca jen 10lidí a na tu druhou….. no řekněme, že jsem nebyla schopná vidět konec. Prostě jsem se zeptala týpka na konci té o hodně kratší řady, jestli čekají na gig of SOB…po ujištění si sedla na zem a radši nekoukajíc na reakce lidí z druhého konce řady. Čekání se protáhlo do docela pozdních hodin, tedy drželi nás na ulici asi o hodinu a půl déle než všichni předpokládali. Po půl hodince jsem se dala do řeči s pár lidmi okolo.. Angličan, Američan z LA, Francouzka a Maďar a tak se to čekání aspoň trochu zpestřilo. Ještě okolo začali chodit týpci, kterým když se napsalo pár info, mail a tak, tak se vyfásla nálepka a plakát. ( První ukořistěný suvenýry
)
Do klubu jsem byla vpuštěna, asi jako pátá v pořadí, ale byla tu snaha ukořistit nějaké to pivko, na které jsem se nakonec vybodla, páč barman byl děsně zpomalenej a mě se nechtělo přijít o dobré místo. První řada už i tak byla plná, ale přece jenom tam byla škvírka přímo před Daronovým mikrofonem. Musela jsem trochu zapojit ramínka a ještě shodou okolností tam stáli dva z těch lidí, co jsem kecala před klubem, takže se tam místo pro mě našlo docela lehce
Čekalo se další necelou hodinku a pak to vypuklo. Výhodou první řady bylo to, že veškerý věci, které jsi chtěl, tak se mohli hodit do prostoru mezi podiem a hrazením a tak jediné, o co jsem se musela starat byl foťák.
Členové kapely začali přicházet postupně, myslím, že pořadí bylo následující: Dominic, Franky, John a po půl minutě se přidal i Daron. Danny byl celkově zastrčený v rohu, že ho celkově moc vidět nebylo a ani se publiku moc neukázal. Underworld je malinkatý klub a už při příchodu kapely byla pekelně dobrá atmosféra. Show odstartovala píseň Exploding/Reloading a bylo dost vidět, že více než polovina publika má schováno v počítači download z KROQ. Všechny písně, které tam zazněly byly zpívány fanoušky i tady. Další zajímavý moment, který utkvěl v mé mysli bylo přesně to, co jsem už četla v jednom review na soadfans. Myslím, že to bylo při písni World Long Gone, kdy na mě Daron upřel své “šílené oči“ (však víte, jaké myslím) a bylo vidět, že si říká něco jako: Kurva, jak tam malá holka může znát slova mé písně.
V porovnaní s KROQ byly přidány dvě další písně a úplně mazecký intro před Cute Machines (bohužel jsem zvládla natočit jen polovinu, páč právě v polovině jsem si všimla, že to nenatáčím….njn, ale lepší než drátem do oka, ne?? ) Dalším zajímavým bodem vystoupení byla krátká Daronova řeč před Universe… “we are a speck of dust ….. in another speck of dust…. in other words, we aint shit“ Největší nářez byla určitě závěrečná píseň They Say ( u mě jí řadím k průměru v hodnocení písní, ale tady na koncertě neměla chybu) …. Každopádně si neumíte představit, co se tam dělo. Tedy podle mého videa, které je možno shlédnou na youtube je to trochu zřetelné, všichni do písmenka začali být jak utržení ze řetězu, strašně se skákalo, tlačilo, nebylo snad nikoho, kdo by neznal slova.
Po skončení John začal rozdávat paličky a když mu zbývaly asi jen tři, už jsem vzdala, že bych některou mohla ulovit, ale pak přišel přímo před nás a bylo vidět, že si vybral mě, komu paličku dá, ale jak se tam všichni tlačili, tak se mi jí nepovedlo chytit, on jí ale nepustil, zvedl svojí ruku a dal jí přímo do té mé…. jsem vůbec nechápala
….
Koncert byl absolutně fantastický, takže o koupi trička nebylo ani dlouhého přemýšlení, než jsem chtěla odejít, tak se ještě skočilo na toaletu a když vylezu tak slyším nějakou skupinku lidí říkat. “Hele tam je John a podepisuje“. Střemhlav se vyrazilo zpátky na místo dění. Kolem něho byla skupinka asi 10-ti fanoušků a vedle něho stál Dominic… Jeho jsem požádala o fotografii jako první. Když se to kolem Johna trochu vylidnilo, tak jsem se vrhla na něj. Na férovou jsem mu řekla, že autogramy nesnáším a jestli by mu nevadilo se se mnou vyfotit. Úplně to bylo jako: Samozřejmě, že ne, proč se tak blbě ptáš
a nakonec ještě poděkoval on, a jak jsem mu říkala, že autogramy zrovna nevyznávám, tak se i pousmál
. Ze zákulisí se vynořil Franky a tak jsem šla požádat o fotku ještě jeho. Musím vám říct, John, Daron a Dominic nejsou na chlapy zrovna narostlý, ale Franky to pak vynahrazuje. Ok, taky jsem výšky moc nepobrala, ale on je vážně snad o 1/3 větší než já. Nevím co to se všema ten den bylo, ale také nejdřív poděkoval on mně, než jsem to stihla já. John tam stál vedle sám a tak jsem se ho s trochou ostýchavosti zeptala, jaký byl koncert pro něj a on že byla super atmosféra, tak jsem pak dodala,že si je nenechám ujít 18. září a on na to.. “jako tady? “ a pak dodal “vlastně v Astorii“ a já jen.. “yep exactly there“
.. pak už přišel vyhazovač a my, co tam neměli co dělat jsme museli nabrat směr východ.
Závěrečné hodnocení:
Asi takhle: Nejlepší koncert, co jsem doposud v mém životě zažila. Můžu vážně říct, že jsem si ho užila víc než Serje. Bylo to hlavně z důvodu… Já byla na Serjovi, kdy byl hostem na koncertě Foo Fighters a zrovna moc Serjových fanoušků tam nebylo, a tak tam nebyla úplně taková ta pravá atmosféra, ale za to tady to vřelo od příchodu kapely a poslední píseň They Say tomu nasadila korunu. Ještě jak to bylo v malém klubu, tak to bylo strašně takový “domácký“. Stát půl metru od Darona, který na vás skoro plival se každý den nepoštěstí. On byl vážně crazy po celou dobu koncertu, no Franky si to taky pěkně dával. Vlastně všichni
Abych taky trochu něco vytkla, tak Daron byl přímo přede mnou a dost mi bránil ve výhledu na Johna
Jeho jsem si při koncertu moc neužila, ale on to vynahradil potom:D
Ještě teď nemůžu uvěřit, že mám s ním fotku a že jsem se ho v podstatě dotkla:D,….další věc,…. mám od něj paličku, která vážně byla určená pro mě a pak v poslední řadě se mi s ním podařilo prohodit asi tři věty. Asi víc už se ani očekávat nemohlo:)
Vždycky při spuštění počítače ne mě vybafne John s Michalkou (to jsem já, kdyby někdo nepobral) na hlavním screenu a pak si vždycky pro sebe řeknu..
“FUCK..IT WAS REAL..IT WAS WHAT WAS EXACTLY HAPPENED“
