spamujte si jinde

Ty vole, Řízku... Co to s tebou kurva je?

Já bych to teda spíš nazval objektivně-subjektivní hodnocení... jde prostě o to, že v danym žánru jsou kapely, který jsou svým přístupem k hudbě sračkoidní a na druhé straně ty, který mají opravdu umělecký přístup... a myslím tím harmonizční postupy, strukturu skladeb, koncepci, feeling... chce to mít hodně široký rozhled a umělecký/estetický cítění... já třeba nikdy neohodnotim kvalitu Ska, Reggae nebo třeba grindcore hudby, protože to prostě aktivně neposlouchám... pro mě je nejlepší recenzenz můj nejlepší kamoš Standa, protože se velice aktivně pohybuje ve všech hudebních a uměleckých směrech, takže dokáže říct jestli je něco kvalitní nebo ne a proč... pokud má kapela stokrát ohraný postupy, tak je to prostě shit, pokud je inovátorská a nebo dá ty starý ohrátý postupy do nových významů atd, je prostě kvalitní.... a mimochodem, nemám rád slovo "kvalitní"

a proč objektivně-subjektivní, pokud to už všem nedošlo po přečtení toho odstavce nahoře, celej svět je subjektivní a i když má člověk vysoký umělecký cítění, tak je to jeho cítění - subjektivní a jinej člověk s vysokym uměleckym cítěním ho může mít nastavený prostě trošku jinak... záleží na všem, jak člověk vyrůstal, v jakym prostředí, bla bla...

Pičky. Maxova hudba je ’objektivně’ kvalitní, LP jsou spíš ’objektivně’ nekvalitní (vysledováno na základě reakcí), ale srát na to. I největší sračka se může líbit, je to prostě na prvním místě o subjektivním pocitu a že se někomu líbí něco, co se jinak spíš nelíbí, no tak na tom není nic špatnýho nebo to z něj nedělá nějakýho poseru. Pak tomu může říkat dobrá muzika, a vlastně i je. Víte co myslim...